Plemeno: Německý ovčák Datum narození: 10.01.2007 Zbarvení: černý, znaky Pohlaví: pes Bez PP
U mě od: 7.03.2007 - 12.03.2011
Nynější majitel: David Mrázek, Cheb
Fotogalerie:
Andyho příběh...
Pamatuji si to jakoby to bylo včera, den před mými 14. narozeninami jsem si jela pro štěňátko německého ovčáka. Můj první opravdový pes a ještě k tomu od štěněte :O)
V prvních dvou letech jsem Andyho výchovu nezvládala. Byla jsem začátečník a on byl dominantní pes a věděl, že já na něj nemám. Utíkání za zvěří bylo na denním pořádku, hodiny kdy čekám až se mi vrátí... jestli vůbec se vrátí. Jelikož žiji na vesnici, neměl žádnou socializaci - kontakt s lidmi a psy... já ani neměla páru, že se něco takového musí "naučit". Chodila jsem s ním na cvičák na obrany, ale vzhledem k tomu, že neznal lidi, bál se figuranta a kousání ze strachu přešlo časem až do agrese..., takže jsme na obrany přestali docházet. Doma jsem si cvičila poslušnost a stopy metodou pokus/omyl.
Po přijetí na Střední veterinární školu v Hradci Králové, kde jsem si pořídila kotec, Andy začal dojíždět se mnou (do Hradce a zpět). Jezdil se mnou 2x týdně vlakem, trolejbusem, navštěvoval různé akce kde bylo spoustu lidí a tak se mi jeho strach z lidí podařilo odstranit. Se psy se jeho vztah také zlepšil, s fenami a štěňaty vycházel bez problému, psy jsem ho naučila ignorovat (ne vždy!).
Náš vztah zůstal vždy jako na houpačce, v posledních letech jsem "velela" já, avšak to co jsem u něj od štěněte nepochytila, jsem už nikdy neměla stoprocentní. Naučila jsme ho základní poslušnost (sedni, lehni, vstáň, chůze u nohy, obraty, dlouhodobé odložení, odložení za pochodu v leže apod.), byl velice vnímavý a pro míček byl schopný udělat cokoliv. Uměl také různé triky - pac/druhou, plazení, popros, úklona, slalom mezi nohama (i pozpátku), běhat revíry (oběma směry) atd.). Prostě pes na kterém jsem se naučila snad vše, miliony "výchovných metod" použila a miliony jich zavrhla... Co jsem na něm udělal špatně na svém druhém psu zúročila správně.